Aktuality a akce

Stavba je navržena a umístěna v souladu s parametry, které definuje platný územní plán obce. Pro omezení rizik byly provedeny hydrogeologické studie, kde jsou stanoveny podmínky dalšího postupu.

Není tedy zřejmé, co vedlo Horské lázně Karlova Studánka k názorové otočce, která maří mnoholetou práci, doposud vynaložené finanční prostředky a ohrožuje další finacování celého projektu. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR nyní hledá v součinnosti s klíčovými orgány schůdné řešení, protože pro Jeseníky, které patří mezi naše největší chráněné krajinné oblasti, i pro ekonomiku Moravskoslezského regionu, by bylo moderní návštěvnické středisko bezpochyby přínosem. 

Chronologie přípravy Domu přírody Jeseníků:
•    Pozemek pro výstavbu návštěvnického střediska převedly Horské lázně Karlova Studánka AOPK ČR v roce 2009 
•    V roce 2010 byl schválen územní plán obce Karlova Studánka, který s výstavbou návštěvnického střediska na tomto pozemku počítá. Souhlasil s ním i Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL). V souladu s tímto územním plánem byl například v roce 2011 vybudován i velkokapacitní hotel s podzemními garážemi, pouhých několik desítek metrů od plánovaného Domu přírody. 
•    V lednu 2024 byla podepsána trojstranná Smlouva o přípravě, realizaci a následném provozu Domu přírody mezi AOPK ČR, Horskými lázněmi Karlova Studánka a Moravskoslezkým krajem. Slavnostního podpisu se zúčastnil i  hejtman Moravskoslezkého kraje. 
•    Právě rozhodnutí Horských lázní Karlova Studánka podílet se na přípravě a poté provozovat návštěvnické středisko Dům přírody Jeseníků bylo významným impulsem pro další kroky. Všechna návštěvnická střediska v programu Dům přírody jsou totiž provozována místními partnery. 
•    V červnu 2024 vydal Český inspektorát lázní a zřídel souhlas se zkušebními vrty na místě plánovaného Domu přírody z důvodu přípravy architektonické soutěže na podobu Domu přírody. 
•    Na podobu Domu přírody Jeseníků byla v říjnu 2024 vyhlášena architektonická soutěž. Jednou z podmínek bylo respektování parametrů platného územního plánu obce a památkové ochrany. V soutěži se sešlo 31 návrhů, vítěze v lednu 2025 vybrala odborná porota v souladu s pravidly České komory architektů. 
•    V únoru 2025 stvrdily Horské lázně Karlova Studánka svůj zájem o vybudování Domu přírody v „Prohlášení nefinančního partnera“ v žádosti o podporu z takzvaných švýcarských fondů.
•    Návrhy z architektonické soutěže byly v květnu 2025 představeny na výstavě v Karlově Studánce. Slavnostního zahájení se aktivně účastnil mimo jiné i ředitel Horských lázní Karlova Studánka.  
•    V květnu 2025 podepsaly Horské lázně Karlova Studánka „Prohlášení o zapojení partnera“ na vybudování Domu přírody  Jeseníků do druhého kola švýcarských fondů.     
•    Teprve v červnu 2025 Český inspektorát lazní a zřídel (ČIL) vyjadřil obavu, že stavba na daném pozemku může být problematická.  Na základě jednání AOPK ČR a ČIL byl stanoven další postup při snaze realizovat stavbu obsahující zahloubení pod úroveň terénu. Proto AOPK ČR zadala další studie České geologické službě a specializované firmě. 
•    Při přípravě podání žádosti o stavební povolení se několikrát se zástupci lázní sešel autor vítězného návrhu a generální projektant kvůli upřesnění zadání, poskytnutí podkladů, předání kompletní projektové dokumentace a uzavření smlouvy o připojení k distribuční stoustavě (plyn) a získání souhlasu se stavbou v rozsahu uložení sítí a zpevněných ploch na pozemku ve správě Horských lázní Karlova Studánka. Tyto souhlasy byly uděleny.
•    Ze závěrů České geologické služby vyplývá, že do hloubky max. 4 m se zde nacházejí pouze drenážní koryta a mělké deprese, ve kterých je v nestejnoměrné mocnosti (od 0,5 do 1 m) zachována vrstva rašeliny. O průzkumu její kvality a případném využití pro lázeňské účely aktuálně jedná AOPK s ČIL. Pod rašelinou leží 4–6 m mocná vrstva pevných suchých jílovitých štěrků až štěrkovitých jílů. Pro zachovování předpokládané izolační hydrogeologické funkce této vrstvy nesmí dojít k jejímu proražení případnou výstavbou. Riziková oblast bělského zlomového pásma byla dokumentována cca 80 m východně a 80 m západně od předpokládaného stavebního místa. Ve vztahu k plánovanému záměru je tedy stanovisko České geologické služby za daných podmínek pozitivní.