Informace pro chovatele

Aktuálně:
Do konce ledna 2025 je možné vyplnit dotazník pro studii o potřebě, přidané hodnotě a proveditelnosti zavedení "pozitivního seznamu druhů v zájmovém chovu" v celé Evropské unii. Tento průzkum je nezbytnou součástí probíhající studie. Dotazník je v anglickém jazyce.

Chci vyplnit dotazník 
 

____________________

V České republice je mnoho chovatelů a pěstitelů, kteří dosahují úspěchu v chovu exotických zvířat a pěstování cizokrajných rostlin. K chovu nebo pěstování exotických druhů je kromě chovatelského/pěstebního vybavení často nezbytná také dokumentace. Její podobu určije zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy (CITES) ve znění pozdějších předpisů a vyhláška 210/2010 Sb. k tomuto zákonu. Tato česká legislativa vychází z legislativy evropské a to z Nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a jeho prováděcími nařízeními.

CITES v Evropské unii

EU reguluje mezinárodní a do značné míry i vnitrounijní obchod s exempláři CITES jednotným způsobem. Ve vztahu k CITES tedy EU funguje jako jeden celek a úmluva se zde provádí jednotně již od roku 1984 a to na základě nařízení Rady (ES) č. 338/97 a nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
Nařízení EU jsou obecně závaznými a bezprostředně účinnými právními předpisy na celém území EU. Nařízení tedy platí jako zákon pro členské státy, jejich občany, fyzické i právnické osoby ve všech zemích unie. Předpisy EU jsou v mnohém ohledu přísnější než úmluva. Namísto seznamů druhů chráněných podle CITES (Přílohy I, II a III) platí v EU seznamy živočichů a rostlin podle příloh A, B, C a D.

Příloha A – druhy přímo ohrožené vyhubením a druhy, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě EU a jsou chráněny zákony členských států EU nebo legislativou EU na ochranu přírody. Ne všechny musejí být chráněny úmluvou CITES (zahrnuje např. všechny druhy evropských dravců a sov). Příloha A je tedy obsáhlejší než příloha CITES I.
Příloha B – zahrnuje většinu druhů z přílohy CITES II, některé druhy z přílohy CITES III, ale i druhy, které nejsou chráněny úmluvou CITES a jejichž dovoz do EU je pozastaven, neboť jako nepůvodní invazní druhy představují hrozbu pro evropskou přírodu - např. želva nádherná nebo skokan volský.
Příloha C – tvoří ji seznam druhů z přílohy CITES III a některých druhů, které nejsou chráněny úmluvou CITES.
Příloha D – týká se některých druhů z přílohy CITES III a druhů, které nejsou chráněné úmluvou CITES, ale dovoz do EU je sledován a vyhodnocován na základě tzv. oznámení o dovozu - např. norek sibiřský.

Evropská legislativa dále zakazuje jakýkoli obchod s jedinci druhů zařazených do přílohy A. Výjimky jsou možné pro jedince narozené a odchované v zajetí, dále pro jedince určené k záchranným chovům, k vědeckému výzkumu apod.
Pro převoz exemplářů dovoz a vývoz exemplářů do/z Evropské unie je zapotřebí permit CITES.

Důvody zařazení druhů pod přísnější ochranu:

• druhy jsou chráněny evropskými směrnicemi o ochraně volně žijících ptáků a o ochraně přírodních stanovišť,
• v zájmu ochrany populací v zemích původu,
• vysoká úmrtnost při přepravě,
• jedná se o invazní druhy, které by mohly ohrozit původní evropské druhy a pod.
• Nařízení (ES) č. 338/97 reguluje také obchod a jiné nakládání s exempláři CITES v rámci EU, což je považováno za vnitrostátní obchod.

CITES v České republice

Od vstupu České republiky do Evropské unie (1. května 2004) nabyl účinnosti zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).  V červnu 2010 nabyla platnosti vyhláška č.  210/2010 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb.

S novelou zákona č. 100/2004 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2010, vzniká chovatelům povinnost vedení záznamů o chovu a o obchodu. Každý, kdo chová či obchoduje s exempláři z přílohy A nebo B, je povinen o tom vést písemné záznamy. Podrobnější informace o tom, jak mají záznamy vypadat, jsou ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

V České republice také platí povinnost registrace držených nebo chovaných "citesových druhů", tuto registraci provádějí krajské úřady - seznam povinně registrovaných druhů CITES je ve vyhlášce č. 210/2010 Sb.

Podrobné informace pro chovatele a obchodníky s druhy spadajícími pod CITES najdete na webových stránkách Ministerstva životního prostředí.

Podrobné informace pro chovatele a obchodníky

Vybrané živočišné druhy především z přílohy CITES I/A je potřeba nezaměnitelně označit (např. čipem či kroužkem). Pomůckou, jak vybrat vhodnou metodu označení, je metodická příručka Jak značit exempláře CITES?, kterou zpracovala Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Najdete ji na této stránce.

Orgány CITES v České republice

V České republice je výkonným orgánem s vrcholnou působností Ministerstvo životního prostředí ČR, regionálními výkonnými orgány jsou krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy. Vědeckým orgánem CITES s celostátní působností je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Funkci kontrolního orgánu zastává Česká inspekce životního prostředí a Celní správa ČR.

Ministerstvo životního prostředí
www.cites.cz, cites@mzp.cz
Administrativně zajišťuje úmluvu CITES v ČR, spravuje informační systém Registr CITES, vydává dovozní a vývozní permity CITES.

Česká inspekce životního prostředí
www.cizp.cz, cites@cizp.cz
Provádí kontrolu dodržování pravidel CITES - kontroly na letišti při dovozu a vývozu exemplářů a také v chovatelských a pěstebních zařízeních.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
www.nature.cz, cites@nature.cz
Vydává odborná stanoviska k dovozům, vývozům a dalším dokladům k exemplářům CITES, sleduje úroveň mezinárodního obchodu a vydává doporučení k jeho regulaci.

AOPK ČR jako věděcký orgán CITES

• vyjadřuje se ke splnění podmínek při udělování výjimek ze zákazu obchodních činností pro exempláře z přílohy I/A,
• vydává stanoviska k dovozům a vývozům rostlin a živočichů chráněných CITES,
• shromažďuje odborné údaje o druzích živočichů a rostlin, na které se vztahuje zákon o obchodování s ohroženými druhy,
• spolupracuje s vědeckými orgány členských zemí Úmluvy a s mezinárodními organizacemi v oblasti ochrany přírody,
• shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje údaje o obchodu s živočichy a rostlinami, vypracovává doporučení k ochraně druhů, regulaci obchodu s nimi a k zamezení nedovoleného obchodu,
• plní další úkoly na základě pokynů Ministerstva životního prostředí,
• poskytuje odbornou pomoc na žádost orgánů státní správy,
• věnuje se osvětové a vzdělávací činnosti (nabídka putovní výstavy – Tváře úmluvy CITES).